Krajem Oty Pavla
Skryje - Skryjská jezírka - Hrad Týřov - U Rozvědčíka - Branov - Roztoky u Křivoklátu
5.října 2013
Také další výlet nás zavedl opět k řece Berounce, pro změnu k jejímu střednímu toku do Středočeského kraje. Tentokrát jsme vyjeli z Prahy, výjimečně autobusem, s přestupem v Rakovníku do Skryj. Z autobusu nás na skryjské návsi vystoupilo sedm výletníků. Ze vsi jsme vyrazili po modré značce ke Skryjským jezírkům. Trilobity jsme tu nehledali a ani nenašli, zážitek bylo překonáni chatrné lávky z rozpůleného kmene přes Zbirožský potok. Lávka zatěžkávací zkoušku vydržela a vrátili jsme se po stejné cestě do Skryj.
Byl už čas na svačinu, v restauraci U Grillů bylo už otevřeno, tak nebylo co řešit. Posilněni jsme sešli k mostu a po žluté značce jsme pokračovali po stezce po úbočí na pravém břehu k ústí Oupořského potůčku a do kopce ke zřícenině hradu Týřova. Z údajně přepychového sídla z 1.poloviny 13.století toho moc nezbylo. Nešťastně zamilovaného poustevníka Matouška jsme sice nepotkali, ale jiných výletníků tu bylo dost. Hrad strážil brod na někdejší zemské stezce, ale zkrátit si cestu brodem nechtěl nikdo, tak jsme se po krátkém odpočinku na Týřově stejnou cestou vrátili k ocelovému mostu, určenému původně pro železnici na Podkarpatské Rusi, Berounku jsme přešli, a po levém břehu po proudu jsme pokračovali po červené značce.
Cestou jsme se společně vyfotili před Týřovickými skalami a abychom ušetřili síly, pokračovali jsme pohodlně po silnici podél řeky a opustili červeně značenou cestu stoupající do kopců. Další zastávka byla vyhlášená hospoda U Rozvědčíka. Posilněni jsme se vydali dál k branovskému přívozu. Na rozdíl od přívozu v Darové, ten branovský byl v provozu, a tak jsme byli převezeni pramicí z nezabudického břehu na pravý břeh do Luhu. Dohady, zda se do loďky vejdeme, byly plané, všichni jsme se vešli a bezpečně jsme se dopravili za pomoci převozníkovy síly na druhý břeh. Pravda, ten měl potíže značně zatíženou loďku odstrčit od břehu.
Někteří navštívili pamětní síň Oty Pavla, kde shlédli mimo jiné pravý lux značky Lux, a pak už jsme pokračovali po silničce do kopce do Branova a pak opět dolů k řece. V tomto případě jsme si ale pár metrů ušetřili, protože řeka tu teče velkým obloukem. Stezkou přírodní rezervací U Eremita a po silničce jsme došli do Roztok. Před odjezdem vlaku jsme se zastavili v hotelu U mostu v Roztokách a pak jsme po žluté značce podél trati došli na roztocké nádraží, odkud jsme se vlakem s přestupem v Berouně vrátili do Prahy.
Ušli jsme zhruba 24 km za pěkného podzimního počasí.
-mk-