Jičín
sobota 20.prosince 2003
Tento výlet měl původně být hned v neděli 14.prosince a vlastně navazovat na výlet do přerovského skanzenu. Ale nakonec jsem dal na hlasy, asi pravdivé, že by se nesetkalo s úspěchem zaměstnat vás na celý víkend a nutit vás ještě k tomu v neděli časně ráno vstávat. Navíc se ozvalo i pár hlasů prý už z dob plyšových medvědů dávno vyrostlých. Já nevím jak vy, já doma plyšáky mám a vůbec se za to nestydím. No prostě jsem se nakonec rozhodl výlet udělat o týden později a takový víceméně utajený, jen pro pár kamarádů. Hlavním cílem výpravy byla výstava Městského muzea v Jičíně "Medvídek - nejoblíbenější hračka".
Za mrazivého rána nás šest vyjelo ešusem do Nymburka. Už vás slyším: "Čím to vyjeli? Ešusem??". Pro neznalé: to jsou moderní patrové modro-bílé elektrické jednotky jezdící teď hlavně na trase Praha - Pardubice. A protože mají skříň z hliníkových profilů, dostalo se jim mezi železničáři a fanoušky přezdívky "ešus" po známém jídelním nádobí. Cesta v pohodlném vlaku rychle uběhla, v Nymburce se k nám přidal sedmý člen výpravy a my již méně pohodlněji vyrazili klasickým lokálkovým motoráčkem k Jičínu.
Na jičínském náměstí jsme ještě stihli vánoční trhy. Velká část trhovců bylo klasických, tedy jak říká můj partner "ťamani". Ale bylo tu i pár zajímavých stánků s opravdu vánočním zbožím, stánek s bohatým výběrem formiček na cukroví, stánek s drobnostmi z kůže, stánek , kde měli mimo jiné povlečení a pyžama s medvídky .... Po prohlídce trhů už jsme zamířili do zdejšího muzea. To se rozhodlo v čase vánočním potěšit děti (a nejen je) výstavou jedné z nejoblíbenějších hraček, plyšových medvědů. Muzeum oslovilo nejen muzejní expozice, ale především občany, aby zapůjčili na výstavu své plyšáky. Výzva měla nečekaný úspěch a tak se v největším sále muzea sešlo téměř osm set plyšových medvědů. Ale co vám budu povídat, podívejte se na fotky ...
Po prohlídce muzea jsme si dali v jedné z restaurací na náměstí oběd. Byl ještě čas, tak aby jsme měli alespoň trochu pohybu, vyrazili jsme k rozhledničce Čeřovka, která stojí na malém návrší na okraji jičínského centra. Bohužel mezitím přišla mlha, takže výhled byl téměř nulový. Nezbylo tedy než vyrazit k nádraží a vydat se na cestu zpět. Při té jsme využili nabídky kamaráda a zastavili se u něj v Nymburce. No řekněte, kdo by odmítl pozvání na zabijačkové speciality ... A večer jsme spokojeni dorazili pohodlně opět ešusem do Prahy.
© 2004 Méďa Jéňa