9.pražský medvědinec

Bowling bar U Viktorky - Klub U Střelce

sobota 17.března 2007

Teda, to bylo maso! Příště už fakt snad Sazka aréna nebo Strahov. Já vím, někdo by si zase mohl postesknout, že neměl v hospodě kam usednout. Rozhodně to ale nevypadalo, že zúčastněným by troška toho mačkání a postávání nějak zvlášť vadila. Ale pěkně po pořádku ...

V úvodu ještě na vysvětlenou: možná jste si všimli, že jsem začal používat termín "medvědinec" místo původního "výroční medvědí sraz". Není to moje know-how, někdo termín medvědinec použil na jednom z pravidelných setkání. Ale uznejte, že je to úplně jednoduché, jednoslovné a padnoucí označení. Tak proč ho nepoužít, že? Tak tedy máme pražské medvědince. A ten letošní jarní byl v pořadí už devátý. Zpočátku to podle prodaných vstupenek vypadalo, že účast bude slabší než na podzim. Stejně tak to nevypadalo to, že by doplňkový program, bowling, vzbudil nějak velký zájem. O to větším překvapením pak byla realita. Už ve dvě hodiny koulelo bowling prvních patnáct zájemců a konečný stav účastníků byl čtyřicet dva, přičemž velká většina se aktivně zúčastnili hry. Výsledky byly různorodé, někteří pravidelně trénují, jiní měli bowlingovou kouli v ruce poprvé. Proto tu nečekejte žádné pořadí a výsledkové tabulky, srovnávalo by se nesrovnatelné. Celé čtyřhodinové koulení bylo hlavně o partě a trošku jiné zábavě, než je sezení v hospodě. A tenhle cíl splnilo sobotní odpoledne stoprocentně.

No a po bowlingu jsme se přesunuli ke Střelci, kde už se začala pomaloučku rozjíždět zábava. Na stolech byly nejen studené mísy se sýry, vysočinou, klobáskami, sekanou a tlačenkou, ale i mísy se čtyřmi stovkami karbanátků, které pro nás rukou vlastní a svých pomocníků připravil pan majitel. A kdo ochutnal, musí uznat, že byly výborné. A ještě o půlnoci bylo co zobat. To jen, abyste věděli, kam se poděli vaše penízky. Ale krmení nebylo hlavním cílem. Tím byla zábava a setkání s přáteli. A stejně jako odpoledne na bowlingu, i večer u Střelce se vydařil. Je pravdou, že po osmé hodině hospůdka trošku praskala ve švech. Každý přesun tak znamenal nějaké to mačkání a tření. Nezaznamenal jsem ale negativní reakce, asi vám to moc nevadilo. Někoho možná mrzelo, že si nemohl zatancovat. Je totiž pravdou, že zatímco při minulých medvědincích o půlnoci slabší nátury odpadli a prostor se trošku uvolnil, tentokrát bylo plno ještě dávno po půlnoci. Ale upřímně, je vám milejší si pohodlně sednout na zadek v poloprázdné hospodě nebo se sice trošku mačkat, ale vidět se se spoustou přátel? Většina z vás, alespoň podle toho, co říkáte, vítá raději druhou variantu. Proto jsme také žádného zájemce bez vstupenky neodehnali a dokud to bylo alespoň trochu únosné, prodávali jsme je i na místě. Když jsem se druhý den dopočítal zbylých vstupenek, zjistil jsem, že se nás u Střelce tentokrát sešlo sto čtyřicet(!). A poslední opozdilce vyháněli koštětem od Střelce v neděli v půl deváté.

Po loňském úspěchu s tričkem vytištěným u příležitosti medvědince jsme i letos oslovili Petra s prosbou o návrh trička pro 9. medvědinec. A myslím si, že námět "Medvědí lovec roku" se docela líbil. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se na úspěšném realizaci celé akce podíleli. A snad se sejdeme na podzimním jubilejním 10. pražském medvědinci.

© 2007 Méďa Jéňa