Muzeum hl. m. Prahy, plavecký bazén Pražačka, motorová loď Lužnice, klub U Střelce
sobota 13. října 2007
Tak tohle se opravdu povedlo. Myslím si, že každý ze zúčastněných může potvrdit, že jubilejní desátý pražský medvědinec stál rozhodně za to. Akce začínala již dopoledne návštěvou Muzea hlavního města Prahy na Florenci. Co může být tak zajímavého na návštěvě muzea, kam se dá jít kdykoliv? Divili byste se. Díky našemu průvodci jsme viděli drobnosti, které neznalý návštěvník mine bez povšimnutí, přitom jde o nejcennější exponáty muzea. Pro ty, co v muzeu ještě nebyli, pak byl jistě zážitkem unikátní Langweillův model Prahy. A naše více než třicetičlenná skupina se dostala i do prostor muzea, kam běžný návštěvník nemůže.
Dalším bodem programu bylo plavání. Nečekali jsme takový zájem, a tak povolených třicet šest cachtalů v pronajatém bazénu se nakonec ukázalo jako nedostatečná kapacita. No poučení pro příště. Součástí bazénu sice nebyla sauna, ale nikomu to nevadilo. Jako dobrý nápad se ukázalo drobné překvapení nás. Pro tuto akci jsme pořídili nafukovací hračky. A tak na Pražačce zažili hrající si mateřinku plnou trošku přerostlých dětiček, často chlupatých a fousatých.
No a po takovém bohatém programu vyhládne. A když už se nepodařilo (jen a jen kvůli financím) zorganizovat disko parník, díky aktivitě kamaráda a ochotě jeho přátel se podařilo za přijatelných podmínek zorganizovat alespoň dvouhodinový raut na lodi. Přiznám se, že příliš výhodné podmínky jsem považoval za krajně podezřelé. Ale jak se ukázalo, naprosto zbytečně. Teplý i studený bufet včetně zákusků a ovoce bohatě pro všech šedesát medvědů postačil a platila i slíbená snížená cena za pivo. A i přes výluku plavebních komor jsme se za ideálního slunečného počasí projeli jak centrem Prahy, tak i pod Vyšehrad a k Chuchli. U Císařské louky nám navíc plavbu zpestřila jachtařská regata.
No a večer už pak následovalo obvyklé posezení u Střelce. Pánové, víte kolik se snědlo u Zdeňka řízků? Přes tři stovky. I když se našli remcalové, nakonec se ukázalo jako dobrý nápad odstranění stolů u baru a u záchoda. Účast počtem vstupenek regulujeme na sto čtyřiceti lidech, a tak je jasné, že si stejně všichni nesednou. Takto si nás nesedlo sice víc, ale po desáté večer, jako už tradičně, to bylo jedno. Vzadu už neseděl nikdo, všichni postávali kolem baru, ale díky odstraněným stolům mnohem pohodlněji, než při minulých medvědincích. Takže pokud příště nedojde na Sazka Arénu či Strahov, počítejte s tím, že stoly opět nebudou. No a kolik se nás za noc u Střelce vystřídalo? Raději si sedněte, protože během noci se u Střelce ukázalo přes sto devadesát lidí. A bylo veselo. I na stolech se tančilo. Poslední hosty vymetali kluci až za bílého dne.
Myslím si, že se dá bez nadsázky označit desátý sraz za velmi vydařený. Ale nebyl by, kdyby se nenašlo konečně pár lidí, kteří místo remcání pro vás něco udělali. Tímto ještě jednou děkuji Martinovi, Honzovi, posádce lodi Lužnice a Pavlovi za zorganizování akcí, Zdeňkovi z Ústí a Pepovi z Olomouce za pomoc s propagací a prodejem vstupenek, Petrovi a Jirkovi za návrh a výrobu triček a pochopitelně všem od Střelce v čele se Zdeňkem, kteří s námi mají svatou trpělivost.
© 2007 Méďa Jéňa